Meteosenzitivita není nemoc. Jak poznáte, že jste více citliví na počasí a co s tím můžete dělat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Bude pršet, cítím to v kostech,“ případně: „Bolí mě hlava, asi přijde bouřka.“ Podobné věty jste již určitě někdy slyšeli, možná je dokonce sami používáte. U citlivějších lidí může skutečně počasí ovlivnit fyzické zdraví i duševní stav. Někoho potrápí dušnost a bušení srdce, bolesti hlavy, svalů a kloubů, objevovat se může podrážděnost, náladovost, ospalost, nebo naopak poruchy spánku a nespavost. V závislosti na počasí se též mohou přechodně zhoršovat chronická onemocnění, jako je třeba astma, hypertenze nebo revmatoidní artritida.

Meteosenzitivita je, laicky řečeno, přecitlivělost organismu na změny počasí a atmosférických podmínek, jako je například změna tlaku vzduchu, změny teploty, silný vítr, vysoká vlhkost, bouřky nebo přechody frontálních systémů.

„Nejde jen o náladu či subjektivní pocit, ale o kombinaci fyziologických i psychických reakcí, do nichž se zapojují srdce a cévy, nervová soustava, hormonální regulace i pohybový aparát. Projevy se u každého člověka liší, do míry citlivosti se promítá genetika, věk, zdravotní stav i životní styl, zkrátka celá naše ‚osobní výbava‘,“ popisuje fyziolog Radim Šlachta ze společnosti Elonga.

Z fyziologického hlediska je meteosenzitivita přirozenou reakcí organismu na vnější prostředí. Tělo disponuje schopností adaptovat se na tyto podněty, avšak s věkem, zdravotním stavem či psychickým nastavením se tato adaptační kapacita postupně mění. U zdravých jedinců bývají tyto reakce obvykle jen mírné a dobře zvládnutelné.

„U skupin s oslabenou schopností regulace, například u seniorů a lidí s chronickými onemocněními, se však projevy mohou stát výraznějšími a natolik nepříjemnými, že zasahují do každodenního života. Například bolest hlavy či migréna souvisejí se změnami barometrického tlaku, které ovlivňují cévy v mozku, a také se zvýšenou citlivostí nervových zakončení. Psychické projevy, jako je podrážděnost či úzkost, bývají zase spojené s výkyvy hormonálních hladin – zejména hormonů kortizolu, serotoninu a melatoninu,“ vysvětluje Radim Šlachta.

Jak proti přecitlivělosti na počasí bojovat? A jde to vůbec? Meteosenzitivitu nelze jednoduše „vypnout,“ ale je možné zmírnit její intenzitu tím, že podpoříte přirozené adaptační mechanismy organismu. Základem je zdravý životní styl. „Pravidelný pohyb pomáhá cévám i nervové soustavě lépe zvládat změny prostředí, zatímco dostatek kvalitního spánku zvyšuje odolnost vůči vnějším podnětům. U citlivějších jedinců je vhodné přizpůsobit intenzitu fyzické aktivity aktuální kondici tak, aby tělo dostalo potřebný čas na regeneraci,“ říká fyziolog Radim Šlachta.

Někomu pomůže pravidelné saunování nebo otužování, do jídelníčku se snažte zařadit potraviny bohaté na vitaminy C, D a E, hořčík, zinek a omega-3 mastné kyseliny a dbejte na dostatečný pitný režim, hlídejte si příjem tekutin. Jelikož meteosenzitivita není nemoc, neexistuje žádná konkrétní léčba, cílem je zmírnit nepříjemné příznaky a celkově posílit přirozenou odolnost organismu.

Meteosenzitivitou může trpět v podstatě každý, některé skupiny lidí jsou k ní ale výrazně náchylnější. Jde zejména o starší osoby, jelikož s postupujícím věkem klesá schopnost organismu přizpůsobovat se náhlým změnám teploty nebo tlaku, dále osoby s chronickými respiračními a kardiovaskulárními onemocněními a ty, kteří často trpí na migrény.

Změny počasí dokáží potrápit také psychicky méně odolné jedince, trpící úzkostmi či depresemi, lidi s nízkým krevním tlakem, menší dětí a také ženy v období hormonálních změn (menstruace, těhotenství, menopauza), jelikož výkyvy hladin hormonů mohou zvyšovat citlivost na vnější podněty, včetně změn počasí. Zejména lidé s vysokým krevním tlakem mohou mít problémy (zadýchávání, kašel nebo pocit tlaku na hrudi) s prudším ochlazením vzduchu nebo během mrazivých zimních dní, v horkém a vlhkém létě je pak může postihnout nevolnost, závratě, mžitky před očima nebo dokonce kolaps.

Blesk nezasáhne dvakrát stejné místo a další mýty o počasí, kterým nevěřte