Artróza: co dělat, abyste neskončili s nehybným kloubem

Artróza nebo odborně také osteoartróza patří mezi nejčastější onemocnění kloubů, celkem jí má asi 12 procent lidí. Ve věku nad 70 let ale netrápí jen 30 procent populace. Jde o poškození kloubů vlivem opotřebení, proto jsou na tom hůře ti, kdo mají nadváhu, nebo klouby příliš zatěžovali například nevhodným sportem. Vliv na její vznik má i dědičnost (jak se žije s dědičnou cystickou fibrózou). Nejvíce postihuje kyčle a kolena.

Jde vlastně o skupinu problémů, při nichž je porušena rovnováha výživy chrupavky v kloubech (potraviny plné kolagenu pro klouby i pleť). Ta se vlivem různých změn stává měkčí a méně odolnou k zátěži. Postupně se poškozuje, až se zcela zničí a s ní se poškodí i kost pod chrupavkou, případně celý kloub.

Tím, že se chrupavka přestane obnovovat, měkne. Následkem toho ji snadněji poškodí jakákoli zátěž. Bolesti pak způsobuje to, že kosti se o sebe zjednodušeně řečeno třou, protože mezi nimi je málo chrupavky nebo tam není žádná. Zároveň nebo postupně se poškodí také kost pod chrupavkou, případně celý kloub, kosti a přilehlé měkké tkáně a to je pak zdrojem bolesti. Postižené klouby bolí v noci, bolest zhoršuje chlad a změny počasí. Klouby bývají nepohyblivé a ztuhlé zejména na začátku pohybu a bolí při pohybu a větším zatížení.

Nemoc se rozvíjí celý život a zhoršuje se s věkem. První změny na kloubech se mohou objevit již kolem 20. roku věku.

V první řadě lékaři doporučí změnu životního stylu, tedy zhubnout a případně se hýbat. Úlevu od akutní bolesti přinášejí léky tlumící bolest a snižující zánět (paracetamol, ibuprofen). Kromě toho, že léky zatěžují tělo, mohou také zakrýt příčinu bolesti. To znamená, že nemocného nic nebolí, dál se hýbe, ale příčina se neodstranila a riziko poškození kloubu se zvyšuje. Při těžkém postižení kloubu je jediným řešením kloubní náhrada.

Lékař nemoc pozná mnohdy už ze samotného popisu postiženého a také tím, že vyšetří pohmatem jeho klouby a zjistí omezení pohybu, nestabilitu vazů a případně otoky či bolestivost. Na rentgenovém snímku pak může vidět poškození kloubu. Kloubní štěrbina je zúžená, protože chrupavka již není v pořádku. Případně zcela vymizela. Vidět může i takzvané osteofyty, tedy kostní výrůstky na okrajích kloubů, případně jiné poškození kosti a chrupavky. To je možné odhalit také pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické resonance (vyšetření, kterých se lidé nejvíc bojí).

Nejhorším stádiem artrózy je stav, kdy dojde k takovému poškození kloubů a pacient má tak velké bolesti, že je třeba kloubní implantát. Není-li situace řešitelná jakoukoliv výše zmíněnou léčbou, je možné provést operační znehybnění kloubu. To znamená, že kloub sice nebolí, ale není možné s ním hýbat, což je samozřejmě velmi nepříjemné.

Velký vliv na poškození kloubů má vysoká váha, proto je třeba se snažit ji držet v rozumných mezích. Jako prevence pomáhá také pravidelné cvičení, to je ale lepší vždy konzultovat s odborníky (zejména, pokud už potíže máte).

Co se týče doplňků, o tom, který je vhodný pro vás, se poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Výhodné je užívání kolagenu ve formě kolagenních peptidů, protože podporují tvorbu kostního kolagenu, na který se v kostech vážou minerální látky.

Víte, jaký je rozdíl mezi artrózou a artritidou?  Vysvětlíme.