Pryč s plevelem! 5 tipů pro čisté záhony (téměř) bez práce

Merlík, rdesno, svlačec, kokoška nebo drchnička – když na tyto rostliny narazíte ve volné přírodě, budou vám možná připadat krásné. Na zahradě je ale nechcete, protože dusí květiny i zeleninu. Bohužel čerstvě okopané záhony, voňavá nakypřená půda a spokojené rostliny takto vydrží jen několik dní, než začne plevel rašit znovu. Zkuste proto intervaly mezi pletím co nejvíce prodloužit.

Plejete záhony jen s malou motyčkou? Vyměňte ji za pořádné náčiní. Na teprve rostoucí a sílící květiny a zeleninu použijte plečku. Mladý vytrhaný plevel pak nechte jen tak oschnout na záhonech (dejte pozor, ať znovu nezakoření). Plecí rámeček použijte na čištění prostoru mezi jednotlivými řádky nebo na cestičkách mezi záhony. Hluboko kořenící plevel, jako jsou pampelišky či bodláky, nejlépe odstraníte pomocí dloubáku, který rostliny vytáhne i s kořeny.

Některé druhy plevele jsou vážně neúnavné. Nasazují jeden květ za druhým, rozhazují kolem sebe semena a z nich vyrůstají noví uchvatitelé vašich záhonů. Proto u plevele, jako je lebeda, šťovík nebo pampeliška, zakročte dříve, než stihnou vykvést a rozšířit se. Pomůže včasné vypletí, vysekání nebo alespoň odstřihnutí květů.

Plevel si rád vybírá místa, která mají zůstat volná a prázdnou půdu jen těžko udržíte bez plevele. Pomáhá, když ji zakryjete mulčem. Použít můžete posečenou trávu, která navíc udržuje v zemi vlhkost, což ocení mělce kořenící rostliny (na povrchu nebývá tolik vláhy jako ve větších hloubkách). Hodí se také kůra, sláma nebo seno.

Další variantou je zakrytí půdy černou fólií. Nejenže ušetříte čas strávený pletím, ale fólie přitahuje slunce, takže například jahody, saláty nebo cukety rychleji dozrávají. Zároveň se plody přímo nedotýkají půdy, a tak jsou čistší a nechytají tak často plísně.

Po sklizni jsou záhony bezprizorní, a tak plevel dostává prostor a také trochu sází na vaši nepozornost. Skvělým řešením je takzvané zelené hnojení. To jsou rostliny, které záhony zaplní a zároveň jim prospějí. Patří sem třeba měsíček lékařský, hrachor, svazenka, jetel nebo bob. Zelené hnojení obohatí půdu o živiny, chrání ji před vysoušením, deštěm a erozí. Pomáhá půdě od únavy po sklizni, kořínky půdu načechrají a provzdušní.

Plevelem nezarůstá jen zahrada, ale také chodníčky, dlažby, terasy nebo jiné plochy vydlážděné a vyzdobené kameny. Co s nimi? Vytrhávat je, pozvat na pomoc chemický postřik nebo spáry nechat zarůst líbivějšími rostlinami. Hodí se třeba barvínek, koulenka, huseník, rmen sličný (neboli heřmánek římský) nebo úrazník. Rostliny pro zarůstání spár si vyberte nejen s ohledem na jejich vzhled, ale také na místní podmínky – třeba světlo a přímé slunce nebo naopak vlhkost a stín.

A pokud nakonec skončíte u klasiky a na plevel půjdete s motykou a odhodláním, nezapomeňte, že než plevel hodíte na kompost, aby se rozložil, měli byste ho nechat proschnout. Vyprchají z něho zbytky života a nebude mít už sílu na kompostu zakořenit, vykvést a zase se šířit dál.

Potřebujete poradit, jak se po sklizni postarat o jahodníky?