Do lednice, nebo ne? Jak správně skladovat ovoce a zeleninu, aby déle vydržely

Jenže právě velká úroda přináší otázku: kam všechno dát, aby zelenina nezvadla, ovoce nezačalo plesnivět a vaše práce na zahradě nepřišla vniveč? Základem je vědět, co patří do lednice, co potřebuje spíš sucho a které druhy byste měli držet od sebe.

Poškozené nebo nahnilé kusy co nejdříve oddělte od ostatních – jeden špatný plod může postupně znehodnotit celou zásobu. Ovoce a zeleninu je nejlepší umývat až před konzumací, nikoli před uložením. Přebytečná vlhkost může urychlit kažení, zejména u měkkého ovoce.

U listové zeleniny je důležité odstranit přebytečnou vodu a skladovat ji v chladu. Praktickým pomocníkem mohou být uzavíratelné nádoby nebo sáčky.

Do chladničky patří například mrkev, brokolice, květák, saláty, ředkvičky, paprika, bobulové ovoce nebo hrozny. Teplota v běžné lednici by měla být nejvýše kolem 4–5 °C.

Pozor ale na rajčata. Zralá rajčata není vhodné uchovávat v příliš nízké teplotě, mohou ztrácet chuť a vůni. Pokud je plánujete brzy sníst, nechte je při pokojové teplotě, ovšem mimo přímé slunce.

Podobně není lednice ideální pro brambory, suchou cibuli a batáty. Ty potřebují spíše suché, tmavé a dobře větrané místo.

>>> Jak prodloužit trvanlivost potravin: Jednoduché triky, díky kterým už jídlo nevyhodíte

Některé plody produkují etylen, plyn, který podporuje zrání. Ten ale může zároveň urychlovat chřadnutí okolní zeleniny a ovoce. Proto není dobrý nápad skladovat všechno společně v jedné míse.

Typickým producentem etylenu jsou jablka, ale i švestky, banány nebo avokádo. Pokud je dáte těsně vedle zeleniny citlivé na etylen (brokolice, květák, zelí, okurky, mrkev nebo listové saláty), může se její životnost zkrátit. Ideální je proto citlivější druhy oddělit.

Rajčata, okurky, cukety a papriky jsou v srpnu v plné sezoně. Okurky je dobré sklízet pravidelně, protože přerostlé plody ztrácejí kvalitu. U rajčat zase platí, že pokud jich máte velké množství, nemusíte čekat na úplné dozrání všech najednou – část můžete sklidit a nechat dozrát při pokojové teplotě.

Cibuli a česnek nechte před dlouhodobějším uložením dobře proschnout. Potřebují suché a vzdušné místo, nikoli uzavřenou vlhkou nádobu.

Švestky, broskve, maliny a další měkké ovoce naopak dlouhé skladování nesnesou. Nakupujte nebo sklízejte raději menší množství a přebytky rychle zpracujte, například zmrazením, sušením nebo zavařením.

S přicházejícím podzimem bude přibývat ovoce a zeleniny, která už má potenciál k delšímu uskladnění. Jablka a hrušky potřebují chladné místo a ideálně by neměly být namačkané těsně u sebe. Poškozené plody je nutné průběžně vyřazovat.

Dýně Hokkaido se sklízí od srpna klidně až do října, při vhodném skladování může vydržet až do konce roku.

Největší rozdíl často udělá obyčejná kontrola zásob. Jednou za několik dní projděte lednici, mísu s ovocem i spíž a měkké či poškozené kusy spotřebujte jako první. Měkké kousky využijete i do smoothie, omáček, jako náplň do palačinek a tvarohových dezertů nebo při pečení. Skladování totiž není jen otázkou správné teploty, stejně důležité je zabránit tomu, aby jeden začínající problém znehodnotil celou úrodu.

Většina Čechů skladuje jídlo v ledničce špatně. Také děláte chyby, které vás stojí peníze?