Hlavní obsah

Chuť na sladké pořád, ale na milování ani pomyšlení a únava k tomu? Možná za to může málo dopaminu

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Dopamin se řadí mezi hormony štěstí. Pokud ho máte málo, není divu, že propadáte smutku, nemůžete spát nebo máte nekontrolované chutě na sladké. V ohrožení ale může být i váš mozek. Co je třeba každý den udělat, abyste dopaminu měli více?

Článek

Dopamin se tvoří v mozku, odkud se vyplavuje do krve a dále do celého těla. Patří do skupiny neurotransmiterů, což jsou důležité látky, které přenášejí speciální informace mezi nervovými buňkami a významně ovlivňují nejen dobrou náladu, ale i životní energii, chování a paměť.

„Pokud jsou neurotransmitery v těle v nerovnováze, vznikají psychosomatické poruchy. Sem patří bolesti břicha a hlavy, vyčerpanost nebo třeba poruchy nálady a ztráta schopnosti se koncentrovat,“ vysvětluje primářka Anti-Aging kliniky A2C Monika Golková.

Někdy málo, jindy moc...

Hodnoty dopaminu se dají zkontrolovat vyšetřením krve a moči, hodně ale napoví nálada, chování a chutě. Jeho tvorba se mění v závislosti na hormonálním cyklu či denní době. Někdy se však hladina rozkolísá příliš – často vlivem stresu či nevhodným odpočinkem. Nedostatek se projevuje smutkem, útlumem, křečemi, problémy se spánkem a sníženým libidem.

Příliš vysoká hladina zase může vést k agresivnějšímu chování, nezdravé touze po úspěchu a přehnané orientaci na výkon, stejně jako k úzkostem a depresivním rozladám. Látka se totiž vyplavuje v mozkovém centru, které souvisí s odměňováním, libými pocity a závislostmi. Nezdravou tvorbu dopaminu tak způsobuje například užívání drog, přílišné hraní počítačových her, ale i touha po počtu lajků a přehnané trávení času na sociálních sítích.

Chuť na sladké? Možná málo dopaminu

Příznaky nedostatku dopaminu bývají různorodé a někdy je těžké si hned uvědomit, že se s člověkem něco děje. Varovat by mohla zvýšená touha po sladkém – cukr rychle uvolňuje dopamin v mozku a s ním přicházejí příjemné pocity. Občas tento mechanismus není na škodu využít, pokud ale řešíte smutek či nedostatek energie tímto způsobem často a pravidelně, hrozí vám závislost na cukru i obezita.

Foto: Pixel-Shot, Shutterstock.com

Projíst se k lepší náladě? Jde to. Ale nemusíte na to jít jen přes sladkosti, lepší je obohatit jídelníček o další šikovné pomocníkyFoto: Pixel-Shot, Shutterstock.com

Jídelníček pro víc dopaminu

Lepší možnost je ovládnout se a raději zařadit zdroje vitaminu B6 – i on podporuje tvorbu dopaminu. Naservírujte si proto játra, maso, kvasnice, vejce a celozrnné pečivo. Na produkci důležité látky se podílí také aminokyselina tyrosin, jezte proto sýry, mandle, semínka, luštěniny či kuře.

K uvolňování dále přispívá pití kávy a čaje, zkusit lze i nápoj z kořene byliny kudzu (puerarie). Anebo vám bude vyhovovat čaj matcha? „Můžete ho pít jako osvěžující nápoj nebo přidat do smoothie, jogurtu, zmrzliny nebo klidně do krému i do slaného či sladkého těsta,“ říká Petr Patočka, čajový odborník společnosti Kyosun. Ochutnáte matcha amaretti anebo linecké s matchou?

Přiměřený pohyb a falešný úsměv

Chcete se nakopnout? Jděte na to přes pohyb. Dopamin je zdroj mozkové energie a přiměřená tělesná aktivita zvedá jeho hladinu. A počítá se i sex, i to je vhodná činnost pro lepší náladu.

Cestou k lepšímu naladění je také úsměv – a klidně i „umělý“. Když svaly v obličeji úsměv třeba jen naznačí, v mozku se spustí chemická reakce, při níž se uvolňují dopamin a serotonin. „Dopamin zvyšuje pocit štěstí, serotonin snižuje úroveň stresu,“ vysvětluje Isha Gupta, odbornice z neurologické kliniky IGEA Brain, Spine & Orthopedics v New Yorku. Nemáte zrovna důvod k radosti? Pusťte si praštěnou komedii anebo se na sebe prostě usmějte do zrcadla.

Foto: Rido, Shutterstock.com

Dopamin ovlivňuje nejen náladu, ale i schopnost koncentrace, chuť na sex nebo fyzickou výkonnostFoto: Rido, Shutterstock.com

Souvislost s vážnými potížemi

Při nerovnováze nervových přenašečů nehrozí jen špatná nálada a únava, ale mohou se objevit i vážnější potíže. „S dysbalancí neurotransmiterů se dává do souvislosti i duševní vyhoření, únavový syndrom, propuknutí Parkinsonovy choroby, roztroušené sklerózy nebo Alzheimerovy nemoci,“ varuje Monika Golková. Nevyváženou hladinu serotoninu a dopaminu odborníci považují také za jednu z možných příčin poruch autistického spektra.

Reklama