Šumajstr, kontrabáš či mrkvánky aneb Gastro cestování po ČR

Letošní léto se nese v duchu cestování po České republice a byla by škoda nespojit výlety s poznáváním a ochutnáváním specialit typických pro daná místa. Jaké regionální dobroty byste si neměli nechat ujít?

Do českých buchet nepatří jen mák, povidla nebo tvaroh. Specialitou, která se podává na Vysočině, je sladká bulka s mrkvovou náplní. Takzvanými mrkvánky je vyhlášená tamní obec Polná. Dobrota se připravuje z kynutého těsta a do mrkvové náplně s cukrem a máslem se přidává i trocha fenyklu. Na 15. srpna je na Husově náměstí v Polné naplánovaný už pátý ročník Mrkvancobraní, kde se bude mimo jiné soutěž o nejlepší mrkvánek.

Typické pro Vysočinu jsou také brambory. Těm lze vzdát hold na tradičním Bramborobraní v Třebíči (Víte, jaké dvě památky se dostaly na seznam UNESCO vloni?), které by se mělo uskutečnit 13. září. Třebíč má i svou židovskou čtvrť, jejíž vliv je patrný i v gastronomii města. Typické je cukroví hamantašen. Z kousků těsta se vytvářejí krásné tvary a plní se mákem, povidly či marmeládou.

A určitě nelze opomenout trvanlivý salám Vysočina, který v roce 1967 začali vyrábět v Hodicích.

Pokud zavítáte do severních Čech, rozhodně byste si tam měli dát nějakou pochoutku z hub, jako jsou třeba houbové karbanátky. S sebou si určitě odneste také skleničku sterilovaných hub. Od místních si můžete vyžádat recept na chlebovou polévku.

Svými specialitami se může pochlubit i oblast kolem lázeňského města Karlovy Vary. Všichni asi znají lázeňské oplatky, karlovarský knedlík či populární bylinný likér. Už méně lidí možná někdy slyšelo o takzvané vřídelní polévce. Je z karlovarské vřídelní vody, jíšky, žloutku, muškátového oříšku a dalšího koření. V restauraci vám ji asi nenabídnou, ale když si do zásoby vezmete trochu minerální domy, můžete pak doma experimentovat.

Proslulá byla ve své době i borůvková polévka, tedy rozmačkané borůvky s cukrem a mlékem podávané chlazené. Netradiční pochoutkou západních Čech jsou také dršťky smažené v trojobalu jako řízek nebo kynutá bramborová buchta, které se říká báč. Z nápojů je vyhlášené pivo.

Cestování po Česku: Kam za skvělými minipivovary.

Do této oblasti spadá například Pardubicko. Obchůdků s pardubickým perníkem v klasických, roztodivných až uměleckých tvarech tu najdete spoustu. Z kategorie sladkostí je i jabkanec, který má bohatou historii v České Třebové. Jablka ovšem nečekejte. Tento pokrm je z brambor, kterým se historicky říkalo zemská jablka. Z nich se vytvoří placky a ty se plní například tvarohem. Řadí se sem i Krkonoše se svým krkonošským kyselem, což je polévka z brambor a hub.

Kraj ryb, brambor a zelí – takové jsou jižní Čechy, kam za těmito dobrotami vyrážejí tisíce turistů. Doma je tu například kulajda (polévka z brambor, kopru a vajec) nebo placky z kysaného zelí a mouky, takzvané zelňáky. Velké oblibě se těší kapří hranolky či kapr na modro.

Morava je svými pokrmy velmi rozmanitá a každá oblast se může pochlubit něčím jiným. Jižní část je známá vínem, bramborovými plackami pečenými na sucho, kterým se říká přesňáky, okurkami (a jaké jsou nejlepší nakládačky?) a znojemskou omáčkou apod. Na Valašsku  milují svůj tradiční kontrabáš, jehož základ tvoří uzené maso, pohanka a brambory. Na Slovácku zase nedají dopustit na šumajstr, který tvoří hlavně kroupy, fazole a vepřové škvarky.

Ze sladkých pokrmů vedou velké koláče zvané frgále. Mají průměr kolem 30 centimetrů, jsou z kynutého těsta a plněné různou ovocnou náplní.

Kuchyně Slezska je pod vlivem Polska. Vyhlášené je zejména takzvané slezské nebe, jeho základem je vepřový bůček a bramborové knedlíky. Ty jsou doplněné sladkou omáčkou a sušeným ovocem. K masu se tam často podává také perníková omáčka nebo studená povidlová omáčka zvaná šimlena.

A kam za všemi těmi dobrotami vyrazit? Stačí si už jen naplánovat výlet podle našich tipů!