Proč ženy odkládají mateřství? Hlavně kvůli kariéře a rovnoprávnosti. Jenže pak už může být pozdě

Tento trend není patrný jen v České republice, ale i ve zbytku světa. Nedávné studie ve Spojených státech a Evropě ukazují, že ženy mateřství odkládají, protože jim s narozením dítěte klesnou příjmy a zpomalí se i kariérní růst. „Porodnost klesá ve všech zemích, kde je dobrá dostupnost antikoncepce a vysokoškolského vzdělání. Důvodem je také zvyšující se kvalita života a větší rovnoprávnost mezi muži a ženami. Porodnost klesla pod reprodukční číslo 2, což je hodnota nutná k tomu, aby docházelo k přirozené obnově společnosti. Už na základních školách by součástí sexuální výchovy mělo být nejenom poučení o tom, jak neotěhotnět. Vysvětlovat by se také mělo, co dělat v případech, kdy se naopak těhotenství nedaří,“ míní gynekolog Pavel Otevřel.

Rodiny před revolucí se běžně rozrůstaly brzy po dosažení plnoletosti ženy. „První dítě jsem měla v devatenácti. Stalo se to náhodou, ale byla jsem šťastná,“ svěřila se nám Lenka (68). Druhé dítě následovalo o deset let později, třetí o další čtyři roky. „Možná bych měla i čtvrté, ale v téměř pětatřiceti jsem si na něj připadala už stará.“ Jaký paradox, když právě kolem tohoto věku se nyní ženy o mateřství teprve začínají pokoušet. Z lékařského hlediska byl však ideální právě Lenčin přístup. „Optimální čas pro založení rodiny se z biologického hlediska pohybuje kolem 25 let věku, poté s každým rokem šance klesá,“ říká Pavel Otevřel.

Typickým příkladem ženy, která si nejdřív vybudovala kariéru a až pak začala uvažovat o založení rodiny, je Dorota (37), maminka tříleté Viktorie. „Miminko jsem odkládala částečně i kvůli kariéře. Když jsem se rozhodla, že bych chtěla dítě, řídila jsem se spíš rozumem. Věděla jsem, že mi utíká čas,“ svěřila se a dodala: „Určitě v mém rozhodování hrála roli práce. Kdybych měla dítě dřív, neměla bych takovou finanční jistotu.“ Dorota svou dceru miluje a nikdy nezalitovala, že se stala mámou. Na druhou stranu jí příchod dítěte dal zabrat víc než právě Lence. Podle Pavla Otevřela je to zcela přirozené. „S přibývajícím věkem ženy samozřejmě porod i hormonální změny snášejí hůř, mívají větší starosti a úzkosti. Jejich pánevní dno je navíc ve vyšším věku tuhé, zejména pokud se jedná o prvorodičky. Vyšší věk ženy je proto jedním z důvodů, proč je těhotenství ukončeno plánovaně císařským řezem,“ vysvětluje.

Příslušníkům generace, která se aktuálně nachází v produktivním věku, bylo vštěpováno, že mají neomezené možnosti. Jak by také ne, svět se jim otevřel a zažívali volnost, o níž se jejich rodičům ani nesnilo. Tím se rapidně změnil i přístup k mateřství. Chtějí co nejvíc vytěžit ze svého potenciálu a nabývají dojmu, že všechno má svůj čas. Bohužel ale nemá. „Pravděpodobnost, že zdravá žena ve 35 letech přirozeně otěhotní v jednom měsíci, se pohybuje pouze pod 10 procenty. Po 37. roce věku nastává zlom a šance na otěhotnění začíná klesat výrazně,“ tvrdí gynekolog Pavel Otevřel.

Neplodnost se stává stále aktuálnějším tématem a jednou z příčin je právě odsouvání mateřství. Existují ale naštěstí možnosti, jak situaci řešit. Například zmrazení vajíček neboli social freezing. Ideální věk k odběru je mezi 25. až 35. rokem. „Vajíčka zamražená ve věku kolem 40 let nedávají garanci, že budou po rozmrazení plně funkční. Pokud má žena partnera, je ideální podstoupit odběr vajíček i spermií, aby mohlo v příhodný čas dojít k umělému oplodnění,“ vysvětluje Pavel Otevřel. „V případě, že není vhodná doba na těhotenství hned, může si pár nechat zamrazit embrya,“ doplňuje. Díky zamražení vajíček nebo embryí může být žena v relativním klidu a nestresovat se, že ji tlačí čas. „Vajíčka si žena může nechat zamražená na dobu jedné generace, takže asi na dvacet let,“ říká v našem rozhovoru Milada Brandejská, vedoucí lékařka z kliniky reprodukční medicíny.

Vzhledem k tomu, jaké jsou dnes možnosti – otec na rodičovské dovolené, práce z domova, příspěvky na bydlení i dítě a výběr státních i soukromých hlídacích zařízení - je třeba zvážit, zda je opravdu nutné mateřství odkládat. Mohlo by být nakonec příliš pozdě a do případného umělého oplodnění poté investuje žena mnohem víc, než o co by přišla v době nástupu na mateřskou dovolenou.

Na druhou stranu je však nutné zdůraznit, že pokud žena děti z jakéhokoli důvodu nechce, není její povinností rodit - a nikdo ji za to nemůže soudit.

Dítě ve 46 letech? Houslistka Markéta Muzikářová o touze po dítěti a pozdním mateřství