Článek
Masopustem se nazývá období, které trvá od Tří králů do Popeleční středy. Tou pak začíná čtyřicetidenní velikonoční půst. Vyvrcholením masopustu jsou pak jeho poslední dny: Tučný čtvrtek a masopustní neděle, pondělí či úterý.
Kdy je masopust 2023
Posledním dnem masopustu je úterý před Popeleční středou. Tou začíná čtyřicetidenní předvelikonoční půst. A protože Velikonoce jsou svátek pohyblivý, připadá také Popeleční středa a tím i konec masopustu každý rok na jiné datum.
V roce 2023 připadá Tučný čtvrtek na 16. února, masopustní neděle na 19. února, masopustní pondělí bude 20. února a masopustní úterý 21. února.
Proč se slaví masopust
Masopust patří k předkřesťanským svátkům. Zvyky měly zajistit dobrou úrodu, začínal nový hospodářský rok. Lidé se také během masopustu mohli dosyta najíst, napít i pobavit před velikonočním půstem. Proto se během masopustu konaly zabijačky, hostiny, maškarády i veselice.
Tradice masopustu
Tučný čtvrtek
Tučný se nejmenuje jen tak pro nic za nic, naši předci věřili, že kdo se ten den pořádně nají, bude po celý následující rok zdravý a silný. Tradičně se podávají smažené koblihy, křupavé boží milosti, zabijačkové pochoutky (třeba domácí tlačenka) a pečená masa. Vše se hojně zalévá pivem, zkuste tato vepřová kolena (ale nic nezkazíte také dostupnějšími ocásky).
Koblihy
Po tučném jídle přicházely na řadu tradiční kobližky. A pokud se vám nechce pracovat s kynutým těstem, zkuste tradiční valašský recept na smažené myši, někdo jim říká i myší ocásky.
Masopustní průvod a masky
Kromě jídla patří k masopustu i maškarády a průvody. Masopustní neděle patřila tancovačce neboli šibřinkám, taneční zábavy a maškarní bály probíhaly i ve městech.
Masopustní průvody procházely vesnicí zpravidla v úterý. Hrála hudba, tančilo se a zpívalo. K tradičním masopustním maskám patřila kobyla (klibna), medvěd a medvědář, Turek nebo třeba kominík či myslivec. Někdy se pořádala i divadelní představení. V úterý o půlnoci chasníci symbolicky pochovali basu na znamení toho, že si na ni až do Velikonoc nikdo nezahraje, a začalo postní období.
Masopust na seznamu UNESCO
Každý region má své zvláštnosti. Masopustní průvod a masky na Hlinecku se dostaly na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, v některých vesnicích se pořádají po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Průvod u každého domu popřeje štěstí, zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle jeho přání. Většina obyvatel připraví tradiční pohoštění (především koblihy a alkohol) nebo peníze. Průvod končí porážením jedné z masek (kobyly).
Masopustní pranostiky
K Masopustu se váží i lidové pranostiky. Například ta, že jaké je masopustní úterý, takový bude podzim, případně, že pokud svítí slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.