Masopust

Masopustem se nazývá období, které trvá od Tří králů do Popeleční středy. Tou pak začíná čtyřicetidenní velikonoční půst. Vyvrcholením masopustu jsou pak jeho poslední dny: Tučný čtvrtek a masopustní neděle, pondělí či úterý.

Masopust patří k předkřesťanským svátkům. Zvyky měly zajistit dobrou úrodu, začínal nový hospodářský rok. Lidé se také během masopustu mohli dosyta najíst, napít i pobavit před velikonočním půstem. Proto se během masopustu konaly zabijačky, hostiny, maškarády i veselice.

Tučný se nejmenuje jen tak pro nic za nic, naši předci věřili, že kdo se ten den pořádně nají, bude po celý následující rok zdravý a silný. Tradičně se podávají smažené koblihy, křupavé boží milosti, zabijačkové pochoutky (třeba domácí tlačenka) a pečená masa. Vše se hojně zalévá pivem, zkuste tato vepřová kolena (ale nic nezkazíte také dostupnějšími ocásky).

Po tučném jídle přicházely na řadu tradiční kobližky. A pokud se vám nechce pracovat s kynutým těstem, zkuste tradiční valašský recept na smažené myši, někdo jim říká i myší ocásky.

Kromě jídla patří k masopustu i maškarády a průvody. Masopustní neděle patřila tancovačce neboli šibřinkám, taneční zábavy a maškarní bály probíhaly i ve městech.

Masopustní průvody procházely vesnicí zpravidla v úterý. Hrála hudba, tančilo se a zpívalo. K tradičním masopustním maskám patřila kobyla (klibna), medvěd a medvědář, Turek nebo třeba kominík či myslivec. Někdy se pořádala i divadelní představení. V úterý o půlnoci chasníci symbolicky pochovali basu na znamení toho, že si na ni až do Velikonoc nikdo nezahraje, a začalo postní období.

K Masopustu se váží i lidové pranostiky. Například ta, že jaké je masopustní úterý, takový bude podzim, případně, že pokud svítí slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.