Článek
Velikonoční neděle se nese ve znamení oslavy Kristova zmrtvýchvstání. V kostelích stále hoří paškály, tedy svíce, jež se zapalují už na Bílou sobotu. Lidé sem také nosí k posvěcení jídlo, které s těmito oslavami a událostmi souvisí – tedy například pečeného beránka, ale také mazance a další pokrmy, jež byly tradičně na stole. Světila se tu ale i vejce – posvěcení vajíčka stmelovalo rodinu, která ho měla společně sníst. V některých krajích se toto posvěcené jídlo konzumovalo rovnou v kostele, jinde si ho lidé nosili domů.
Podle dochovaných záznamů dokonce existovaly seznamy potravin, které lze posvětit.
Kdy bude Velikonoční neděle
Podívejte se, na kdy vychází Velikonoční neděle letos i v následujících letech. Nejde přitom o státní svátek – tím je až Velikonoční pondělí, které letos připadá na 6. dubna 2026.
| ROK | DATUM |
|---|---|
| V roce 2026 | 5. dubna |
| V roce 2027 | 28. března |
| V roce 2028 | 16. dubna |
| V roce 2029 | 1. dubna |
| V roce 2030 | 21. dubna |
Pro srovnání: v roce 2025 připadla Velikonoční neděle na 20. dubna.
Zvyky a tradice
Posvěcené jídlo jedli nejen všichni členové domácnosti, ale měl ho dostat i každý, kdo přišel o Velikonoční neděli na návštěvu. Část posvěceného jídla se věnovala i do hospodářství, což mělo zajistit jeho prosperitu.
A co se na ten den v kuchyni chystalo? Třeba uzené maso nebo klobásy, které se zapékaly do chleba. Většinou vše připravovala sama hospodyně, chlapci se domlouvali na tom, jak bude na Velikonoční pondělí probíhat koleda, a dívky si chystaly pro chlapce odměnu.
Chlapci si také kontrolovali, jak je upletená pomlázka. Ta se tradičně pletla na Bílou sobotu – měla být z mladých vrbových proutků, ale i větviček břízy nebo jalovce. Právě mladé větvičky měly dívky omladit, uzdravit, dodat jim energii a krásu.
Pořekadla a pranostiky
K Velikonoční neděli se váže i několik lidových pranostik:
- „Na Boží hod velikonoční – déšť přináší úrodu roční.“
- „Jasný Boží hod – hojnost v stodole i včelách.“
- „Jaké je počasí na Boží hod, takové bývá celé jaro.“
Obecně platilo, že pěkné počasí slibuje dobrou úrodu a prosperitu.
Co na Boží hod velikonoční nedělat
Právě v tento den si lidé na oslavu Kristova vzkříšení oblékali nové a sváteční oblečení a bylo zvykem se i něčím novým obdarovávat. Zvlášť, když to byl den, ve kterém se scházely rodiny a lidé se vzájemně navštěvovali.
Protože hospodyně měly za sebou týden plný úklidu a chystání Velikonoc, byla neděle dnem, kdy se nemělo zametat, cokoli umývat, vyklízet nebo prát. Naopak – slavilo se, zpívalo, hodovalo a lidé se scházeli, aby si zatančili a pobavili se.
Zábava začínala již velmi brzy ráno, lidé vyhlíželi slunce, které mělo radostí nad vzkříšením Krista třikrát poskočit, což chtěli vidět.
Věřilo se, že pokud ten den bude hezké počasí, lze očekávat dobrou úrodu. V některých krajích se pořádaly i velikonoční jízdy, při kterých se žehnalo polím.
Proč byste si měli dát mazanec?
Mazance svým tvarem připomínají chléb a i ony se mohly lámat, jako se tradičně lámal chleba, který byl tělem Krista. Právě zvyk se scházet a lámat chléb patřil k tradičním o Velikonoční neděli. Na mazance se před vložením do trouby dělal také řez ve tvaru kříže, ten měl připomínat ukřižování. Kynuté těsto, z něhož mazance byly, zas mělo symbolizovat nový život a bohatství – kyne a nabývá na objemu.
Děvčata si měla dát právě v tento den záležet, aby na ně zbyl alespoň kousek mazance – pokud ho totiž darovala chlapci, který se jim líbil, pak jim měl přivolat jeho náklonnost. Ovšem jen za předpokladu, že to byl mazanec právě se vyříznutým křížkem!
