Na Bílou sobotu se nejen peklo. Co jíst a jak ochránit dům

Bílá sobota je dnem plným příprav a nesla se ve znamení příprav na Boží hod velikonoční. Bylo velmi rušno v kuchyni, kde se vařilo, peklo a chystalo vše potřebné. Pletly se i pomlázky.

Dopoledne Bílé soboty je ještě zasvěceno smutku ze smrti Ježíše u jeho hrobu, nekonají se mše. Smutek se ale se západem slunce mění na radost z Kristova vzkříšení a koná se i noční bohoslužba, hlavní oslava vzkříšení.

Večer zazní po několika dnech i kostelní zvony, které se podle tradice vrací ze Říma, kam měly odletět na Zelený čtvrtek. Za zvuků těchto zvonů se měl z domu vymést všechen hmyz.

Bílá je sobota pravděpodobně podle bílého roucha, která oblékají ti, kteří se nechávají během této noci pokřtít. Je znakem čistoty a smytí hříchů.

Během noční bohoslužby se v kostele zapaluje velká svíce zvaná paškál. Je symbolem Ježíše, který je světlem pro věřící. Svíce se zapalovala od ohně, který se předtím posvětil před vraty kostela. K němu si chodili lidé připalovat svá polínka a brali si z něj uhlíky, aby jimi doma rozdělali oheň v kamnech nebo peci.

Jestliže po tomto posvěceném ohni zůstala ohořelá dřívka, vyráběly se z nich křížky, které se dávaly do trámů střech domů, aby chránily před požárem a krupobitím. Pokládaly se i na pole, aby byla lepší úroda – tu měl zaručit popel z tohoto ohně, který se na ně rozsypal. Hospodáři chodili do sadu a třásli ovocnými stromy, aby na nich byla dobrá úroda.

Právě v sobotu se znovu uklízelo, ale i bílilo – i z této tradice může pocházet název dne. Pekly se mazance, beránci, ale i jarní nádivka s uzeným a bylinkami. Právě to bylo po pár dnech půstu první jídlo s masem. Tam, kde na to měli, se na stole objevovalo i hodně masa. Byl to také den, kdy se zdobila vajíčka a chlapci si chystali pomlázky.

Zvykem bylo rovněž to, že hospodyně částí těsta na mazance potíraly stromy v sadu, aby to přineslo úrodu.

K Velikonocům patří zcela jistě beránek a vajíčka. Beránek byl nejspíš odvozen od symbolu Kristovy nevinnosti, tedy malé ovečky – beránka. Sladký beránek byl připomínkou skutečné pečeně.

Vajíčka rozhodně nejsou jen něco, co se hodí jako odměna koledníkům. Vejce jsou významným symbolem nového života a věřilo se, že mají zvláštní sílu, pokud byla snesena na Zelený čtvrtek. Taková chránila dům i hospodářství, léčiva a zaháněla zlé síly. Skořápky se používaly také jako přípravek proti mravencům a dalšímu hmyzu, který by mohl škodit doma i na zahradě.

Kraslice bylo zvykem barvit hlavně červenou barvou, symbolem krve Ježíše Krista, ale co kraj či země, to nejen jiná dominantní barva, ale také vzor nebo metoda zdobení.

K velmi oblíbené barvě patřila i žlutá, která připomínala slunce i med, ale také hnědá, na tu se používaly hlavně slupky z cibule. Modrá vejce vznikala po vaření vajíček s červenou řepou, zelená vejce díky vaření se špenátem.

Vejce byla nejen vhodným dárkem pro koledníky, ale také součástí mnoha her, při kterých se například koulela nebo házela do výšky a chytala do klobouku, ale někde se do nich například lidé snažili zaseknout minci… Dnes z toho běžně zůstává většinou jen zvyk schovávat velikonoční nadílku a nechat ji děti hledat.