Na Bílou sobotu se nejen peče! Ochraňte svůj dům, malujte vejce a dejte si konečně maso bez výčitek

Bílá sobota je dnem plným práce, protože se nesla ve znamení příprav na Boží hod velikonoční. Bylo velmi rušno hlavně v kuchyni, kde se vařilo, peklo a chystalo vše potřebné. Pletly se i pomlázky z mladých proutků. Dobrou zprávou je, že na rozdíl od Velkého pátku nebo Velikonočního pondělí zůstávají obchody otevřené bez omezení, takže si můžete v klidu dokoupit vše potřebné na velikonoční hostinu.

Podívejte se, na kdy vychází Bílá sobota letos i v následujících letech. loňském roce tento den vycházel na 19. dubna 2025.

Dopoledne Bílé soboty je v křesťanské tradici spojeno s tichem a očekáváním – připomíná dobu, kdy Ježíš leží v hrobě. Nekonají se mše ani jiné slavnostní obřady.

Zlom přichází až po setmění, kdy začíná velikonoční vigilie, tedy slavnost vzkříšení. Ta patří k nejdůležitějším bohoslužbám v roce. Součástí je žehnání ohně, zapálení velikonoční svíce (paškálu) a obnovení křestních slibů. Právě v tuto noc se také tradičně křtí noví věřící, kteří oblékají bílé roucho jako symbol čistoty.

Po několika dnech se znovu rozezní kostelní zvony, které podle lidové tradice „odletěly do Říma“.

V lidovém pojetí byla Bílá sobota především dnem intenzivních příprav. Uklízelo se, bílilo, peklo a chystalo vše na nedělní hostinu.

Velkou roli měl také posvěcený oheň. Lidé si z něj odnášeli uhlíky nebo ohořelá dřívka, která měla chránit dům před požárem i neštěstím. Popel se sypal na pole pro zajištění úrody a hospodáři třásli ovocnými stromy, aby dobře plodily.

Dodnes se s tímto dnem pojí i zdobení vajec a příprava pomlázky.

Jestliže po tomto posvěceném ohni zůstala ohořelá dřívka, vyráběly se z nich křížky, které se dávaly do trámů střech domů, aby chránily před požárem a krupobitím. Pokládaly se i na pole, aby byla lepší úroda – tu měl zaručit také popel z tohoto ohně, který na ně hospodář rozsypal. Hospodáři chodili také do sadu a třásli ovocnými stromy, aby na nich byla dobrá úroda.

K Bílé sobotě se neváže tolik známých pranostik jako k jiným dnům, přesto se tradovalo například:

Obecně se věřilo, že počasí o velikonočním víkendu napoví, jak se bude dařit na polích i v sadech.

Právě v sobotu se znovu uklízelo, ale i bílilo – i z této tradice může pocházet název dne. Pekly se mazance, beránci, ale i jarní nádivka s uzeným a bylinkami. Právě tohle bylo první jídlo s masem, které si lidé po pár dnech půstu dopřáli. V domácnostech, kde na to měli, se právě proto na stole objevovalo hodně masa, protože v postním jídelníčku chybělo, tak aby to dohnali.

Bílá sobota byla také dnem, kdy se zdobila vajíčka a chlapci si chystali pomlázky.

Zvykem bylo rovněž to, že si hospodyně schovaly trochu těsta na mazance a šly jím potřít stromy do sadu. To mělo zajistit bohatší úrodu.

K Velikonocům patří zcela jistě beránek a vajíčka. Obojí se chystalo právě na Bílou sobotu. Beránek byl nejspíš odvozen od symbolu Kristovy nevinnosti, tedy malé ovečky – beránka. Měl připomínat opravdovou pečínku, i když tento byl ze sladkého těsta.

Vajíčka rozhodně nejsou jen něco, co se hodí jako odměna koledníkům. Během Velikonoc jsou významným symbolem nového života a věřilo se, že mají zvláštní sílu. Zvlášť ta, která slepice snesly na Zelený čtvrtek. V tento den snesená vajíčka chránila dům i hospodářství, léčila a zaháněla zlé síly. Skořápky z nich se používaly také jako přípravek proti mravencům a dalšímu hmyzu, který by mohl škodit doma i na zahradě.

Kraslice bylo zvykem barvit hlavně červenou barvou, symbolizovala krev Ježíše Krista. Postupně se přidávaly i další barvy nebo jejich kombinace a kraj od kraje se lišila i metoda zdobení.

K velmi oblíbené barvě patřila také žlutá, která připomínala slunce i med, ale rovněž hnědá - tu docílili vařením vajec ve vodě plné slupek z cibule. Modrá vejce vznikala vařením vajíček s červenou řepou, zelená vejce díky vaření se špenátem.

Vejce byla nejen vhodným dárkem pro koledníky, ale také součástí mnoha her, při kterých se například koulela nebo házela do výšky a chytala do klobouku, ale někde se do nich například lidé snažili zaseknout minci… Dnes z toho běžně zůstává většinou jen zvyk schovávat velikonoční nadílku, tedy nejčastěji čokoládová vejce a figurky, a nechat ji děti hledat.