Na Bílou sobotu se nejen peče! Ochraňte svůj dům, malujte vejce a dejte si konečně maso bez výčitek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bílá sobota je dnem plným práce, protože se nesla ve znamení příprav na Boží hod velikonoční. Bylo velmi rušno hlavně v kuchyni, kde se vařilo, peklo a chystalo vše potřebné. Pletly se i pomlázky z mladých proutků.

Podívejte se, nakdy vychází Bílá sobota letos i v následujících letech.

Dopoledne Bílé soboty je ještě zasvěceno smutku ze smrti Ježíše u jeho hrobu, nekonají se mše. Smutek se ale se západem slunce mění na radost z Kristova vzkříšení a koná se i noční bohoslužba, hlavní oslava vzkříšení.

Večer zazní po několika dnech i kostelní zvony, které se podle tradice vrací z Říma, kam měly odletět na Zelený čtvrtek. Za zvuků těchto zvonů se z domu měl vymést všechen hmyz a nepořádek.

Bílá sobota má název pravděpodobně podle bílého roucha, jež oblékají ti, kteří se nechávají během této noci pokřtít. Je znakem čistoty a smytí hříchů.

Během noční bohoslužby se v kostele zapaluje velká svíce zvaná paškál. Je symbolem Ježíše, který se stal světlem pro věřící. Svíce se zapalovala od ohně, který se předtím posvětil před vraty kostela. K tomuto ohni si chodili lidé připalovat svá polínka a brali si z něj uhlíky, aby jimi doma rozdělali oheň v kamnech nebo peci.

Jestliže po tomto posvěceném ohni zůstala ohořelá dřívka, vyráběly se z nich křížky, které se dávaly do trámů střech domů, aby chránily před požárem a krupobitím. Pokládaly se i na pole, aby byla lepší úroda – tu měl zaručit také popel z tohoto ohně, který na ně hospodář rozsypal. Hospodáři chodili také do sadu a třásli ovocnými stromy, aby na nich byla dobrá úroda.

Právě v sobotu se znovu uklízelo, ale i bílilo – i z této tradice může pocházet název dne. Pekly se mazance, beránci, ale i jarní nádivka s uzeným a bylinkami. Právě tohle bylo první jídlo s masem, které si lidé po pár dnech půstu dopřáli. V domácnostech, kde na to měli, se právě proto na stole objevovalo hodně masa, protože v postním jídelníčku chybělo, tak aby to dohnali.

Bílá sobota byla také dnem, kdy se zdobila vajíčka a chlapci si chystali pomlázky.

Zvykem bylo rovněž to, že si hospodyně schovaly trochu těsta na mazance a šly jím potřít stromy do sadu. To mělo zajistit bohatší úrodu.

K Velikonocům patří zcela jistě beránek a vajíčka. Obojí se chystalo právě na Bílou sobotu. Beránek byl nejspíš odvozen od symbolu Kristovy nevinnosti, tedy malé ovečky – beránka. Měl připomínat opravdovou pečínku, i když tento byl ze sladkého těsta.

Vajíčka rozhodně nejsou jen něco, co se hodí jako odměna koledníkům. Během Velikonoc jsou významným symbolem nového života a věřilo se, že mají zvláštní sílu. Zvlášť ta, která slepice snesly na Zelený čtvrtek. V tento den snesená vajíčka chránila dům i hospodářství, léčila a zaháněla zlé síly. Skořápky z nich se používaly také jako přípravek proti mravencům a dalšímu hmyzu, který by mohl škodit doma i na zahradě.

Kraslice bylo zvykem barvit hlavně červenou barvou, symbolizovala krev Ježíše Krista. Postupně se přidávaly i další barvy nebo jejich kombinace a kraj od kraje se lišila i metoda zdobení.

K velmi oblíbené barvě patřila také žlutá, která připomínala slunce i med, ale rovněž hnědá - tu docílili vařením vajec ve vodě plné slupek z cibule. Modrá vejce vznikala vařením vajíček s červenou řepou, zelená vejce díky vaření se špenátem.

Vejce byla nejen vhodným dárkem pro koledníky, ale také součástí mnoha her, při kterých se například koulela nebo házela do výšky a chytala do klobouku, ale někde se do nich například lidé snažili zaseknout minci… Dnes z toho běžně zůstává většinou jen zvyk schovávat velikonoční nadílku, tedy nejčastěji čokoládová vejce a figurky, a nechat ji děti hledat.