Na terasu i do polévky: Dýně prospějí cévám, kůži i imunitě!

Dýně najdete během podzimu, především v říjnu, snad všude. V obchodech se nabízí ty dekorační i k jídlu, objevují se ve výlohách, na oblečení i doplňcích, v kavárnách si můžete pochutnat třeba na dýňových muffinech nebo kávě s dýňovou příchutí. Kde se tahle posedlost vzala a jaké jsou jejich přínosy pro naše zdraví?

Vydlabané dýně se zapálenou svíčkou jsou oblíbené zejména ve Spojených státech, svou cestu si ale postupem času vyšlapaly i do zbytku světa. Pojí se především s Halloweenem, který vychází z keltských oslav nového roku. Slaví se na přelomu října a listopadu, kdy se zesnulí mohou na jeden večer vrátit na zem, zatímco živí mají možnost nakouknout do říše mrtvých.

Podle jedné irské tradice se během takového večer opilecký pobuda jménem Jack téměř upil k smrti. Při cestě do pekla ovšem napálil samotného ďábla a dostal od něj rok života navíc. Když ďábel neuspěl ani o rok později, slíbil Jackovi, že ho do pekla nikdy neodvede. Jenže filutu po jeho smrti nepřijali ani v nebi a jeho duše tak navždy zůstala uvězněná na zemi.

Historka má mnoho variant, v té jedné se ďáblovi Jacka nakonec trošku zželelo a věnoval mu alespoň uhlík, s nímž si chlapík při svém putování osvětluje temnotu. Irové a Skotové pak stejně jako Jack každý rok vydlabávali tuřín, v němž zapalovali svíčku s nadějí, že je duch výměnou za světlo ochrání. A když se v 19. století zdejší migranti vydali do Ameriky, vzali si tuto tradici si sebou. V USA však tuřín nahradila dýně neboli tykev obecná, která je tu mnohem rozšířenější, dozrává v ideální čas a na dlabání se hodí takřka ideálně.

Jak vydlabat dýni

Dýně ale není dobrá jen na sezonní dekorování. Jakožto plod plný nezbytných živin ji totiž oceníte hlavně v kuchyni. Dužina obsahuje vitaminy A, B1, B2 a C, dále pak minerály železo, zinek, draslík a hořčík. A bohatá je na i vlákninu, bílkoviny a kyselinu nukleovou, jíž se připisují omlazující účinky.

Dýně tak posilují imunitní systém, pomáhají udržovat zdravý zrak a působí jako prevence proti šedému zákalu. Mimo to prospívají slinivce, bojují proti kardiovaskulárním problémům a podporují činnost močových cest a ledvin.

Ulevit mohou i lidem trpícím na cukrovku, revma a dnu a blahodárně působí také na nervy a psychiku. Navíc se v nich nachází i lipolytický enzym, který pomáhá štěpit tuky, což z nich dělá dobrého pomocníka v prevenci proti obezitě, při hubnutí a udržování zdravé váhy.

Prospěšná není jen dužina, nýbrž i semínka. Ta jsou plná vitamínů skupiny B a E, železa, vápníku, zinku a lecitinu. Najít v nich můžeme i kyselinu olejovou a linolovou, dvě poměrně vzácné nenasycené mastné kyseliny.

Konzumovat se dají sušená či pražená a lisuje se z nich i kvalitní dýňový olej. Snižují riziko infarktu, působí protizánětlivě a zpomalují stárnutí pokožky. Také zlepšují paměť a prospívají zubům, vlasům a nehtům.

Semínka propláchněte vodou, zbavte dužiny a rozložte na plech vyložený pečicím papírem. Pečte je asi hodinu ve vyhřáté troubě na 200 °C, dokud se úplně nevysuší.

Na pěstování jsou dýně nenáročné. V našich končinách se bude dařit nejen tykvím obecným a populárním dýním hokkaidó, ale i dýním máslovým, špagetovým nebo třeba muškátovým. Mají rády slunná a teplá místa, vyrostou ovšem i v polostínu.

Vysazují se v druhé polovině května a během svého vegetačního období vyžadují především dostatek živin. Snesou i přímé hnojení, jejich půdě tak dopřejte pořádnou dávku hnojiv nebo je pěstujte přímo v kompostu. Nezapomeňte ani na pravidelnou zálivku, v období sucha je to jednou za dva dny.

Více o pěstování dýní čtěte zde, inspirujte se také nejlepšími dýňovými recepty, od polévek přes koláče, pomazánky, placičky, rizoto až po sirup či máslo.