Proč znovu objevit tuřín, mangold nebo špaldu?

Proč byste měli opisovat z receptáře našich prababiček a začít používat i pozapomenuté druhy plodin? Třeba proto, že jsou zdravé, levné a přinášejí zajímavé chuti. Na co je dobré zaměřit pozornost a proč?

Zdravý, chutný a levný – takový je tuřín. Chutí připomíná kedluben. Je skvělý pro vysoký obsah vitaminů A a C, vápníku, draslíku a vlákniny. Je dobře stravitelný, působí hojivě a prospívá zažívacímu ústrojí, je vhodný proti osteoporóze nebo při léčbě zlomenin. Obsahuje silné antioxidanty s protirakovinnými účinky.

V kuchyni ho můžete spotřebovat celý: listy připravte jako špenát, bulvy můžete jíst syrové, nastrouhané do salátů, použít do polévky, do směsi s masem, ale klidně i jako hranolky, zapečené, připravené jako zelí… Lze je i nakládat nakyselo. (Znáte mexický tuřín?)

Mangold se podobá špenátu a je příbuzný s řepou. Mladé křehké listy se hodí do salátů, čepele listů zpracujte na špenát a silné stonky můžete dusit nebo vařit a užívají se i jako alternativa chřestu (vyzkoušejte lasagne s mangoldem anebo ochutnejte mangold s klobáskou na víně). Mangold obsahuje sodík, draslík a vitaminy A, D a skupiny B. Pomůže vám udržet zdravé zuby, nehty, kosti a pokožku.

Mouka, která chutná jako oříšky? Ano, to je špalda – nešlechtěný druh pšenice. Je bohatší na minerály, hlavně hořčík, fosfor či vitaminy skupiny B. Ačkoli ji znáte především ve formě mouky, lze zrnka špaldy uvařit a použít jako samostatné jídlo, přílohu nebo do salátů. (Výtečná je jako špaldoto s cuketou.)

Budete-li chtít část bílé mouky nahradit při pečení špaldovou, je zapotřebí přidat víc prášku do pečiva nebo droždí, protože těsto je tužší. Koupit lze i celozrnnou variantu špaldy, která je dobrým zdrojem vlákniny – má pozitivní vliv na trávení, vstřebávání živin a umí ustálit hladinu glukózy v krvi.

Kdouloň je stromek nebo keř, ale i velký rozložitý strom. Našli byste ji v obyčejné zahradě, stejně jako v zámecké či klášterní – pěstuje se u nás od středověku. Plody kdoule se podobají jablku či hrušce a v syrovém stavu jsou nepoživatelné. Pro svou citrusově-vanilkovou vůni se dávaly do šatníků a prádelníků jako vonítka. Kdoule mají vůni i chuť dávných časů. Jak z kdoule vyrobit džem, želé nebo křížaly?

Pohanka je přirozeně bezlepková, takže se hodí pro celiaky. Koupíte ji jako krupky, lámanku nebo mouku. Obsahuje cenné látky – hlavně zinek, železo, fosfor, měď, mangan, draslík či vitaminy B1, B2 a E, niacin a rutin. Díky nim pohanka chrání srdce, snižuje riziko a mrtvice, uklidňuje trávení, pomáhá udržet zdravá játra a mírní problémy s křečovými žilami. „Jestliže trpíte kvasinkovou infekcí, pak omezte konzumaci bílé mouky a výrobků z ní. Dobrou náhradou je právě pohanka, stejně jako jáhly,“ radí Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu.

Pohanku stačí zalít vroucí vodou a nechat nabobtnat. Vařit ji lze také, ale přijdete o část cenných látek. Upravuje se nasladko i naslano – mrkněte na 3 recepty na super levné pohankové večeře. Pokud se celé pohanky „bojíte“, udělejte si švestkové knedlíky s marcipánem z pohankové mouky nebo francouzské palačinky se slaninou a volským okem.

Jáhly jsou vyloupaná semena prosa, jsou dobře stravitelná a bez lepku. „Obsahují velké množství minerálů, jako jsou draslík, hořčík, fosfor, železo a mnoho dalších. Dále obsahují vitamin skupiny B a vlákninu. Tradiční čínská medicína je řadí mezi potraviny, které zahřívají, a naše prababičky využívaly odvar z neloupaného prosa k očistě organismu a k vyvolání pocení,“ říká Lucie Jakubíková z prodejen Sklizeno.

Před vařením jáhly propláchněte horkou vodou, zbavíte je tak hořkosti. I jáhly lze upravit jako sladké či slané jídlo. Asi nejznámější je jahelník, ale vyzkoušet lze i jáhlové šišky s perníkem anebo jáhly s křupavou slaninou.

Víte, že pohanka má negativní kalorie? Na své strávení spotřebuje víc energie, než kolik jí tělu dodá. Co všechno můžete jíst, abyste hubli bez práce?