Článek
Za suchý vzduch se obecně považuje ten, jehož relativní vlhkost je nižší než 40 %. Nejčastěji vzniká kvůli nevhodnému způsobu vytápění, nedostatečnému větrání a přetápění, problémem tedy bývá především v chladnějších měsících. Naštěstí existují způsoby, jak si s ním poradit. Proč byste to měli udělat a co vám pomůže?
V ohrožení je imunita, oči i pokožka
Suchý vzduch může stát za celou řadou zdravotních problémů, nejvíce jich přitom způsobuje alergikům a dětem. Jeho důsledkem bývají hlavně nedostatečně zvlhčené sliznice, což vede ke škrábání v krku, pokašlávání, kašli a postupnému snižování imunity. Vysušené dýchací cesty jsou navíc mnohem náchylnější vůči infekcím, což vám v kombinaci s oslabenou obranyschopností může zadělat na pořádné problémy.
Kromě dýchacího ústrojí mohou trpět i oči. Syndrom suchého oka se projevuje pálením očí, jejich slzením, svěděním, zarudnutím a únavou, oteklými víčky a pocitem cizího tělesa v oku. Pokud na něj běžně trpíte, například kvůli dlouhé práci na počítači, je pravděpodobné, že se vaše potíže v suchém vzduchu ještě zhorší.
V neposlední řadě dostanou zabrat i vaše vlasy a pokožka. Při častém přecházení z chladného prostředí do přetopených místností se suchým vzduchem dochází k vysoušení, slábnutí a třepení vlasů, popraskání rtů, dehydrataci pokožky a zhoršení ekzémů.
Suchý vzduch může razantně zhoršit syndrom suchého okaFoto: fizkes, Shutterstock.com
Uberte na teplotě
Jak tedy se suchým vzduchem bojovat? Způsobů, jak vzduch zvlhčit, je naštěstí celá řada. Základem je nepřetápět a udržovat v jednotlivých místnostech vhodnou pokojovou teplotu. Ta ideální se pohybuje kolem 20 °C, v různých pokojích se ale mírně liší. V obývacím pokoji se za optimální teplotu považuje 20–21 °C, v ložnici klidně trochu uberte a nechte ji vytopit pouze na 16–18 °C.
Chladněji může být i v kuchyni, zde se držte zhruba na 18 °C. V koupelně se naopak nebojte přitopit, teplota tu může vystoupat až na 24 °C.
Za suchým vzduchem nejčastěji stojí přetopený interiérFoto: Daniel Jedzura, Shutterstock.com
Okna dokořán
Neméně důležité je správné větrání, aby se suchý vzduch z místností vyměnit za čerstvý a vlhčí zvenku. Každé roční období si žádá něco jiného. V létě je dobré větrat, jak jen je to možné. Pokud jste celý den doma a okolí vašeho bytu není příliš znečištěné, nechte okno otevřené klidně celý den.
Na jaře a na podzim zkuste větrat alespoň patnáct minut třikrát denně, v zimě dobu větrání zkraťte na přibližně třikrát pět minut. A jestli vám to možnosti dovolují, otevřete si okno klidně častěji.
Některé rostliny vzduch zvlhčují, skvěle to jde třeba těm s velkými listyFoto: Aygul Bulte, Shutterstock.com
Vyzbrojte se živou zelení
Se zvlhčením vzduchu vám skvěle mohou pomoci jeho přírodní čističky, pokojovky. Navíc váš interiér krásně zútulní. Skvělým zvlhčovačem jsou zejména větší rostliny, například monstery, palmy, dracény, filodendrony a fíkusy. Jedním z nejlepších zvlhčovačů jsou kapradiny, třeba ledviník a sleziník, které do vzduchu vrací drtivou většinu vlhkosti ze zálivky.
Nic nezkazíte ani pěstováním téměř nesmrtelného tchynina jazyka nebo nenáročného zelence, ten navíc čistí vzduch od prachu. Vhodný je také zamiokulkas, lopatkovec, břečťan a šáchor.
Přístroje až jako poslední řešení
Pokud správné topení, větrání ani pokojovky nepomáhají a se suchým vzduchem stále zápasíte, zvažte pořízení zvlhčovače nebo čističky vzduchu s funkcí zvlhčování. Vybírejte přístroje vybavené automatickou regulací vlhkosti, která zabrání opačnému extrému, kdy by vlhkost v bytě překročila hranici 65 %, což vede třeba ke vzniku plísní.
Zvlhčovače vzduchu je dobré používat pouze v zimě, jejich využívání v létě se naopak nedoporučuje. Výjimkou může být období, kdy se potýkáte s onemocněním dýchacích cest či silnějším kašlem. Jestli se pro technické řešení rozhodnete, je třeba si pohlídat dostatečný výkon, kvalitu filtrů a hlučnost přístroje. Jak na to?
