Zahrada v květnu: Co vysít na záhony? Okurky, cukety, hrách i kopr

Některé druhy zeleniny se vysévají brzy zjara, hned jak to půda dovolí a trochu rozmrzne. Třeba ředkvičky nebo špenát. S jinými druhy je lepší počkat na teplejší počasí, a to z více důvodů. Jednak potřebují slunce, aby vzešly a dařilo se jim, jednak mají kratší vegetační dobu a potřebují méně času, aby vyrostly.

Okurky, dýně nebo cukety si můžete předpěstovat a do záhonů vysadit v půlce května vzrostlé sazeničky (na to je ale teď už pozdě), anebo můžete semene vysévat přímo do záhonů (na což je čas právě teď). Rostlinky skluz doženou a budou se mít k světu.

Půda pro okurky, dýně a cukety by měla být kyprá, prohřátá a plná živin. Vůbec neuškodí, když přidáte lopatku hnoje a klidně dvě tři lopatky kompostu. Do každé jamky – hluboké tak tři centimetry – vložte dvě nebo tři semínka. Až rostlinky vzejdou, nechte jen nejsilnější sazeničku, ostatní vytrhněte.

Nezapomínejte na vydatnou zálivku. Těmto druhům zeleniny se bude dařit hlavně na teplém místě. Dobře porostou na kompostu anebo na vyvýšeném záhoně. Pozor si dejte na slimáky, kteří rádi okusují listy i plody.

Kompostovat můžete i doma. Poradíme, co a jak

Také semínka fazolí a hrachu se sejí přímo do záhonu. Hrách můžete vysévat od poloviny dubna až do července. Používá se také jako zelené hnojení a připravuje půdu na pěstování dalších plodin, zejména těch, které potřebují hodně dusíku, protože ho přes kořeny uvolňuje do půdy. Nemá zvláštní nároky na půdu, potřebuje ale světlo, a tak ho dejte na slunné stanoviště. Nezapomeňte na oporu, po které se bude plazit – stačí jednoduchá konstrukce z dřívek a provázků.

Od půlky května pak můžete vysévat také fazole – buď pnoucí, anebo keříkové. Vybírat můžete z různých druhů. Některé mají lusky zbarvené dofialova, jiné jsou zelené. Některé se pěstují pro fazole, jiné právě pro lusky. Jako opora opět stačí konstrukce z provázku a dřeva. Ani fazole nemají speciální nároky na zeminu.

Semínka hrachu i fazolí vysévejte do důlků, asi čtyři centimetry hluboko a šest až deset centimetrů od sebe. Hrách může růst vedle košťálovin, které potřebují dusík. Pěstovat je můžete i blízko hlávkového salátu, okurek nebo ředkviček. Společně s fazolemi pak mohou růst rajčata, jahody a špenát.

V květnu je pořád ještě čas vysévat mrkev na uskladnění na zimu. Kořeny pak nebývají tolik přerostlé, nejsou tak dlouho v zemi, a bývají proto zdravější. Po výsevu mrkve buďte trpěliví. Semínka klíčí asi tři týdny, až potom se vyklubou na povrch. Mezitím může záhon samozřejmě zarůst plevelem, proto se ho včas zbavte.

Zabijáci plevele: 5 domácích prostředků

Vysévat můžete také červenou řepu nebo černou ředkev k uskladnění. Nebojte se ani výsevu ředkviček – vyberte si odrůdu pro celoroční pěstování, která je odolná vůči dřevnatění a vybíhání do květu. To samé platí u salátu, který lze také vysévat. Vyzkoušejte třeba ledový nebo chřestový.

Přímo do záhonů můžete vysévat i pozdní odrůdy kedlubnů. Rostliny pravidelně zalévejte, klidně každý večer, aby bulvy nedřevnatěly a nepraskaly.

Pořád ještě můžete vysévat kopr, a to přímo do záhonů. Dobře roste společně s okurkami anebo mezi mrkví. Z bylinek můžete do záhonů nebo do květníků vysévat také majoránku. Má droboučká semínka. Udělejte proto do zeminy důlek, vsypte semínka a lehce zahrňte zeminou. Dopřejte bylince dostatek vláhy a slunce. Na záhony pak samozřejmě mohou i sazenice teplomilných bylinek, jako je třeba bazalka, tymián nebo rozmarýn.

A po zmrzlících vysazujte rajčata a papriky.