Vyznáte se v druzích mouky? Je jich víc, než byste čekali!

Troufáme si tvrdit, že při pečení a vaření je stále největším favoritem pšeničná polohrubá a hladká mouka. Co svůj záběr trochu rozšířit a začít používat i jiné druhy? Představíme vám je a nabídneme pár základních informací o jejich využití i zdravotních benefitech.

Právě obsah lepku je nejzásadnější hledisko, podle kterého se mouky dělí. Pokud vaše zažívání nemá s lepkem problém, pak jsou pro vás vhodné všechny následující mouky.

1. Pšeničná mouka celozrnná i bílá

Asi nejoblíbenější a celosvětově nejčastěji používaná. Obsah živin velmi záleží na tom, zda je celozrnná, nebo bílá. Celozrnná obsahuje i mletý klíček a otruby, vitaminy B, E, A, enzymy, nenasycené mastné kyseliny, železo, fosfor, draslík a vlákninu. Bílá mouka z moučného jádra je o tyto látky ochuzena. Už jste měli domácí celozrnné rohlíky?

Na trhu najdete různé druhy pšeničné mouky: nejen podle hrubosti mletí (hladká, polohrubá, hrubá), ale i podle typu zrna (tvrdozrnná, polotvrdá a měkká). Z nejtvrdších zrn (semolina) vzniká mouka ideální na výrobu těstovin, mouka z měkkých zrn je skvělá na knedlíky, třená těsta či na zahušťování.

V posledních letech je snaha bílou mouku v jídelníčku zásadně omezovat. Neznamená to ale, že je pšenice škodlivá. Právě z ní se totiž vyrábí třeba bulgur či kuskus. „Je škoda, že se ve velkém nepěstují původní druhy pšenice a také to, že se mele stále víc najemno a odstraňují se z ní části plné vitaminů, minerálů, bílkovin a tuků. Zůstane jen škrobový střed, který zvyšuje hladinu cukru v krvi a vede k vyššímu uvolňování inzulinu, což je z dlouhodobého hlediska pro tělo nepříznivé,“ vysvětluje specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

2. Špaldová mouka

Špalda je původní druh pšenice. Obsahuje vitaminy skupiny B, mangan, draslík, hořčík. Pomáhá regenerovat buňky, posiluje slinivku, slezinu a imunitu. Svalům a tkáním dodá sílu, pleti hebkost. Obsahuje lepek a dobře kyne, proto se hodí na pečení koláčů i chleba a může zcela nahradit bílou pšeničnou mouku. Zkusíte pikantní zelníky ze špaldové mouky?

3. Kamutová mouka

Kamut je velmi stará a dále nešlechtěná odrůda pšenice, dnes se pěstuje jen v režimu bio. V kuchyni má široké využití: můžete si z něj umlít celozrnnou mouku, uvařit ho jako přílohu, použít jako zavářku nebo přidat do nádivky. Obsahuje více živin i bílkovin než klasická pšenice.

4. Ječná mouka

Mouka z ječmene má nízký obsah lepku a hodně vitaminu B. Hodí se na přípravu litých těst, lívanců, křehkého těsta a sušenek, dobře zahustí polévku i omáčku a je z ní skvělá jíška.

5. Žitná mouka

Mouka z žita obsahuje hodně vlákniny, vitaminy E a B, minerály, vápník, fosfor, fluor, železo a hořčík. Podporuje imunitu. Je ideální na tvorbu kvásku. Hůř kyne, na pečení je lepší ji smíchat s bílou moukou v poměru 4 : 1 ve prospěch žitné. Z čistě žitné mouky lze upéct sušenky nebo chléb. Dáte si zdravou bublaninu z žitné a špaldové mouky?

6. Ovesná mouka

Mouka z ovsa má nízký obsah lepku, zato dodá vitaminy B a E, fosfor, hořčík, železo, zinek a vlákninu. Jejím přidáním do těsta z bílé mouky pečivo zvláční a bude křehké, navíc tak získáte i mnoho živin. Sama ovesná mouka krásně zahustí třeba polévku. Ovesnou mouku si snadno vyrobíte doma: zcela rozmixujte ovesné vločky, pro větší jemnost prášek prosejte.

Kdo se vyhýbá lepku, může do jídelníčku zařadit výrobky z těch druhů mouky, které ho neobsahují. V současnosti jich je na trhu dostatek.

1. Pohanková mouka

Mouka z pohanky obsahuje hodně vitaminu B, fosforu, vápníku, železa a rutinu, což oceníte při prevenci cévních onemocnění. Je v ní i cholin, který podporuje regeneraci jaterních buněk. Hodí se na přípravu lívanců, palačinek nebo omelet. Je libo nízkosacharidový chleba z pohankové mouky?

2. Jáhlová mouka

Mouka z oloupaného a namletého prosa neobsahuje lepek a je bohatá na draslík, hořčík, fosfor nebo vitaminy B. Hodí se na výrobu kaše, k zahušťování či pečení sušenek a placek. Pohanková krupice je vhodná také na knedlíky, lívance, do pudinků i moučníků. Znáte naše senzační bezlepkové knedlíky?

3. Kukuřičná mouka

Jako náhrada za bílou mouku s lepkem se využívá asi nejčastěji. Lze ji využít při pečení chleba, placek, ale i na zahuštění omáček a polévek nebo k obalování masa. Ochutnejte švestkový koláč z kukuřičné mouky!

4. Rýžová mouka

Její hlavní vlastností je pojivost, takže se skvěle hodí k zahušťování nebo do nepečených dezertů. Lze ji přidat i k jiné mouce – třeba kukuřičné nebo pohankové. Prodává se také v instantní variantě, která je velmi vhodná do kaší a dobře a rychle zahustí polévky i omáčky. Už jste měli banánový chlebíček z rýžové mouky?

5. Sójová mouka

Mouka ze sóji obsahuje velké množství bílkovin, vitaminy B1 a B3, lecitin, vápník a hořčík. Přidávejte ji k jiné mouce, protože samotná se velmi špatně zpracovává. Prodlužuje trvanlivost pečiva a hodí se i k zahušťování.

6. Čiroková mouka

Čirok je jednou z nejdéle pěstovaných přirozeně bezlepkových obilnin, který ale nahradila kukuřice. „Z nutričního hlediska je čirok bohatý převážně na vlákninu, bílkoviny, vitaminy B a vápník, železo i draslík. Navíc je považován za velmi dobrý antioxidant,“ říká Alena Paldusová z programu Zdravá 5. Hodí se skvěle na přípravu chleba, muffinů nebo snídaňových kaší.

7. Kokosová mouka

Mouka z kokosové dužiny může nahradit pšenici, až budete dělat muffiny, palačinky nebo třené těsto – do receptu ale přidejte o vajíčko víc, aby se pečivo nedrolilo. Díky kokosové chuti není třeba tolik cukru, hodí se i k zahuštění omáček a polévek. Citronové řezy z kokosové mouky jsou skvělé!

Ve výčtu druhů mouk by se dalo ještě dlouze pokračovat. Na trhu najdete třeba hrachovou, kaštanovou, amarantovou, dýňovou, ale i banánovou nebo jablečnou. Budete-li chtít experimentovat a zkoušet různé chutě, máte rozhodně z čeho vybírat.

Pečení vám může pokazit nejen nevhodný druh mouky. Vypouklý korpus dortu? Těchto 10 zlepšováků při pečení určitě oceníte!