Ohrožuje vás potravinová nejistota? Jak ušetřit na jídle a přitom jíst zdravě

Už jste někdy slyšeli pojem potravinová nejistota? Možná ano, ale rozhodně až v poslední době. Popisuje, stručně řečeno, stav, kdy si lidé kvůli financím nemohou dovolit dostatek kvalitního jídla, přičemž někdy může tento problém nabýt trvalého stavu.

Pozor, rozhodně se tím nemyslí fakt, že si v zimě nekoupíte papriky, protože stojí 140 korun kilo. Potravinová nejistota, anglicky Food Insecurity, nemusí nutně vést ani k tomu, že lidé hladoví. Ale projevit se může v kvalitě jejich stravování – už teď je zjevné, že lidé kvůli cenám kupují méně ovoce a zeleniny, kupují méně kvalitní uzeniny a maso. Nebo třeba levnější sladkosti či sladké nápoje, které sice nejsou ideální potravinou nikdy, ale ty nejlevnější jsou někdy bohužel i ty nejméně kvalitní, co se týče třeba použitých sladidel nebo tuků.

Výsledkem tak není to, že jsou lidé štíhlejší, ve skutečnosti šetření na jídle – pokud pomineme fakt, kdy by člověk skutečně neměl peníze na nákupy – vede k tomu, že stoupá výskyt nadváhy a obezity. Mohou za to právě zmíněné úspory. Protože například salám gothaj je levnější než libová šunka, ale také obsahuje méně kvalitního masa a mnohem více tuků. Ty jednak obsahují spoustu kalorií, ale navíc jde o tuky bohaté na nasycené mastné kyseliny, které jsou spojovány se zvýšeným rizikem rozvoje nemocí srdce a cév.

Čokoláda sice není dietní, ale laciné sušenky s polevou budou na rozdíl od ní dost možná obsahovat kokosový nebo palmový tuk, které si svým složením nezadají s živočišnými tuky. Pravděpodobně budou také obsahovat mnohem více cukru. Jako sladidlo se v nich, stejně jako v některých limonádách, objevuje fruktóza nebo glukózo-fruktózový sirup, což podle výzkumů vede ke zvýšenému ukládání tuku v těle, včetně toho nebezpečnějšího útrobního.

Nemluvě o složení finančně dostupných polotovarů, ty jsou také většinou zcela nevhodné, mimo jiné i kvůli množství soli.

Odborníci přitom mají jasno. I když máte na jídlo méně peněz než dříve, a když ceny letí nahoru, nemusíte jíst hůře – paradoxně to může vést k tomu, že váš jídelníček bude zdravější. Tip na začátek? Omezte spotřebu alkoholu, nejezte maso každý den – už to může přinést znatelné úspory a vyplatí se to stejně jako snížení spotřeby sladkostí.

Neodepírejte si mléčné výrobky, ale dobře si mezi nimi vybírejte – možná je čas si spočítat, kolik peněz měsíčně utratíte za slazené jogurty nebo různé pribináčky či výrobky se sladkými kuličkami pro děti. Místo toho kupujte velká balení bílého jogurtu nebo tvarohu, do nichž si přidáte třeba trochu marmelády. Zkuste se naopak rozloučit s nakupováním sladkých nápojů, prospěje to nakonec celé rodině – dětští obezitologové přičítají problémy s váhou dospívajících z velké míry právě jim. Pokud nedokážete jejich spotřebu utnout ze dne na den a nahradit je vodou, přejděte alespoň na vodu se šťávou, které do sklenice budete časem přidávat méně a méně.

Možná budete muset nejen o nákupech, ale i tom, co a jak vaříte, zpočátku více přemýšlet, ale můžete vzít krizi jako šanci a naučit se vařit zdravě z levných základních surovin. Řeč je například o bramborách, rýži, sezonní zelenině nebo luštěninách – už jste vyzkoušeli krom klasiky i červenou nebo žlutou čočku?

Pokud jde o zeleninu, skvělým tipem je ta mražená, která díky rychlému a šetrnému zpracování nepřichází takřka o žádné živiny a zejména přes zimu je cenově dostupnější než zelenina čerstvá. Maso si nemusíte zakazovat úplně, ale není to jediný zdroj bílkovin, krom vajec a luštěnin jsou dobrou, a nikoliv drahou volbou i výrobky ze sóji.